Benefiční cesty na rok 2024 najdete již na webu www.himalajskypatron.cz

Back to top

Jak vypadala škola, když do ní poprvé přijeli Brontosauři v Himálajích

„Můžete pomáhat třeba Choglamsaru tam teď staví chrám na kopci, ale když jsem tam minule byl tak jsem nikoho odpovědného nenašel“ říká Punčok. „A co takhle klášter Hemis, kde jsme pomáhali minulé roky opravovat mani zeď“ reaguje koordinátor Honza „To můžete klidně zkusit, ale s tím vám nepomohu“ říká Punčok a potom se chvíli odmlčí „teď mě ještě napadá, ve vesnici Mulbekh je v tamní škole nový ředitel a ten hledá dobrovolníky, kteří by tam učili“.

Takto probíhal rozhovor mezi tehdejším koordinátorem dobrovolníků Janem Zemenem a panem Punčokem z hlavního města Lehu, který nám pomáhal z nadšení pro věc hledat místa k pomáhání. Díky jeho nepatrné zmínce jsem tehdy ve v pěti (Jan Zemen, Jiří Sázel, Monika Zemanová a Kateřina Holásková a Jarka Krajčová) vyrazili na první návštěvu vesnice Mulbekh.

Dvanácti hodinová cesta autobusem pro nás veselým zážitkem zvlášť při poslechu nekonečné disko hudby. Na místě jsme našili malou školu, kde bylo 80 žáků. Tehdy ve škole byli tři budovy, a to první stupeň, druhý stupeň a školní hala. Budova prvního stupně byla před spadnutím. Škola neměla žádný zdroj vody a jediná možnost bylo donést si vodu z vesnice. Byl zde jeden suchý záchod na celou školu, na který si žádný z dobrovolníků netroufnul jít. Ve třídách nebyli lavice a děti seděli na zemi. Když jsme se pokusili napsat něco na tabuli po jedné větě se křída vytratila do prostoru třídy, jak byla tabule hrubá. Elektriku ani internetu si ve škole nedovedl nikdo ani představit. Ve škole nebyla možnost spát, a tak jsme všichni bydleli u ředitele doma.

Následující dny jsme děti učili zpívat, hrát pexeso, anglickou gramatiku atd. Celkově jsme strávili ve škole 5 dní. Byli jsme první dobrovolníci, kteří ve škole kdy byli a pro děti to byla první možnost, jak se seznámit s jiným způsobem přístupu k výuce, než měli doposud. Krátkodobá dobrovolnická výuka v průběhu letních prázdnin byl první projekt vzájemné spolupráce, který má právě již desáté pokračování.

Ihned po nastoupení do funkce, začal tamní ředitel Norboo hledat dobrovolníky, kteří by ve škole začali působit. Znal tuto metodu z neziskovky SECMOL ve které předchozího dva a půl roku dělal výkonného ředitele. Prostě věděl, že když pozve dobrovolníky do školy, tak zajistí pestřejší výuku, ale taky že mu mohou pomoci v zajištění rozvoje školy. Ředitel Norboo byl první ředitele Spring Dales Public School, který se obrátil na zahraniční neziskovky pro zajištění rozvoje školy a to přineslo tu velkou změnu.

Platnost informací: 
December, 2018