Na začátku rozvoje školy byli ve škole zaměstnaní učitelé, kteří pedagogiku vlastně nestudovali, pouze měli nějaké „vzdělání“. Škola neměla žádný výukový plán, pouze se učilo čtením dostupných učebnic. Učebnice byly velmi nadsazené ke schopnostem dětí v příslušném věku. Ve škole se učilo převážně memorováním a látku většinou nechápali ani sami učitelé.
Zájmem školního rozvoje je vytvořit výukový plán, který bude odpovídat schopnostem dětí v jejich věku. Dále najmout učitele s lepšími pedagogickými schopnostmi z hlavního města Lehu nebo nížinné Indie anebo patřičně vyškolit obyvatele vesnice Mulbekh, kteří mají alespoň „nějaké“ vzdělání. Zájmem je také získat učebnice, které respektují prostředí, ve kterém děti vyrůstají (aby se učily spíše o yakovi než o slonovi).